Kolem Doks je slovo "Mácha" skloňováno všude - kraj, památník, několik soch, turistické známky a vizitky. Nestane se, že přijedete do Doks a na Máchu nenarazíte. Což je podle mě fajn - pokud je spisovatel pro kraj tak významný, ať se to připomíná. Mácha v tomhle kraji chodil, psal, kreslil. Inspiroval ho k básni Máji, nebo třeba k próze Večeru na Bezdězu. 

Je velmi zvlášní číst Máj a další díla Máchy u Máchova jezera. Je velmi zvláštní číst Večer na Bezdězu na Bezdězu. Ta místa se ve své podstatě nezměnila. Když zavřete oči, vánek vám fouká kolem hlavy a dokážete si představit, že tu takhle seděl i K. H. Mácha.  Že přemýšlel o životě, že črtal i psal. Večer na Bezdězu jsem si poprvé přečetla až na hradě. Sice v povídce poutník je na místě v noci, ale i tak tam vše živě vidíte - kapli, věž, cestu dolů s býlími kapličkami křížové cesty, u jedné z nich pod bukem sedí žena, u nohou mrtvé dítě.... Běhá z toho mráz po zádech i ve dne.