Bílá Voda je román Kateřiny Tučkové odehrávající se v odlehlé pohraniční obci, která byla po desetiletí spojena s osudy řeholnic internovaných komunistickým režimem. Do Bílé Vody přijíždí Lena Lagnerová, aby unikla vlastní minulosti, a postupně odhaluje příběhy místních řádových sester. Nejvýraznější z nich je Evarista, která sem přišla po Akci R v roce 1950 a navzdory pronásledování zůstala věrná své víře. Prostřednictvím klášterních archivů Lena odkrývá nejen dramatické osudy řeholnic, ale i temná tajemství ukrytá v historii tohoto místa. Minulost však není mrtvá a její stíny zasahují i do současnosti. Román propojuje skutečné historické události s poutavým příběhem o odvaze, víře a hledání pravdy. 

Více o knize na stránkách nakladatelství Host.

• Klášter piaristů Bíla Voda - nejsevernější i nejzápadnější obec Bílá Voda Českého Slezska se nachází v okresu Jeseník. Přijíždí sem hlavní postava Lena, aby zde našla klid. Knižní představená kláštera Evarista zde žije s řeholnicemi

• hřbitov Bílá Voda - skutečný hřbitov leží také v blízkosti kláštera. Postava Evarista se o něj stará, má symbolický význam. Na hřbitově odpočívají řeholnice, které byly po roce 1950 internovány v Bílé Vodě. Mnohé z nich zde po letech nuceného pobytu zemřely. Hřbitov je symbolem jejich utrpení, ale také jejich odvahy a věrnosti víře. 

• Zámek Bílá Voda - je barokní stavba z konce 17. století. Dnes slouží jako součást psychiatrické nemocnice a veřejnosti není běžně přístupný. V románu se objevuje spíše jako součást reálného prostředí Bílé Vody než jako místo důležitých událostí. 

• Kostel Navštívení Panny Marie - klášterní kostel "přilepený" na budovu kláštera. V knize je pro postavy důležitý a v klášteře se kolem něj točí duchovní záležitosti.

• Javorník - jeptišky i Lena jezdily v knize "do města", které nebylo přímo určeno. Nejblíže Bílé Vodě je malé malebné město Javorník, kam místní jezdí třeba za nákupy. 

• hranice s Polskem - obec Bílá Voda leží na samé hranici České republiky a Polska, což dotváří atmosféru "zapomenutého konce světa", kterým byl v knize i ve skutečnosti v minulosti. 

Věděli jste, že...?

Skutečný klášterní hřbitov v Bílé Vodě ukrývá hroby přibližně 700 řeholnic z různých řádů, které zde byly za komunistického režimu internovány nebo zde dožily svůj život. Právě návštěva tohoto místa se stala pro Kateřinu Tučkovou jedním z hlavních impulsů k napsání románu Bílá Voda. 

• Křížová cesta a vrch Mariahilf 

Přestože se román odehrává ve skutečné Bílé Vodě, vrch Mariahilf s křížovou cestou neleží přímo nad obcí. Kateřina Tučková spojila několik skutečných míst Jesenicka do jedné literární krajiny. Příběh poutního místa Mariahilf vychází z historie kostela Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor, který byl v době komunistického režimu zničen. 

Muzeum Bílá Voda - Muzeum izolace, internace a integrace

 Seznamuje návštěvníky s historií Bílé Vody a připomíná osudy řeholnic, které sem byly po roce 1950 internovány v rámci Akce R. Expozice představuje autentické předměty, fotografie, dokumenty i svědectví o životě řádových sester v době komunistického režimu. Návštěva muzea nabízí hlubší pochopení historických událostí, které se staly inspirací pro román Bílá Voda, a pomáhá zasadit příběh knihy do skutečných souvislostí.

Otevírací doba a více informací zde.

Bílá Voda byl můj dlouoletý sen od doby, kdy kniha vyšla a přečetla jsem jí. Když se mi v roce 2025 podařilo se sem dostat a rovnou s přednáškou Kateřiny Tučkové v rámci polského překladu knihy, bylo to skvělé. Kromě sezení a vyprávění jsme se  s Kateřinou a starostou Bílé Vody podívali také na komentovanou prohlídku hřbitova.

Na hřbitově je cítit neuvěřitelný klid na velkém prostoru. Čekala jsem pár hrobů jako třeba na Vyšehradě (kde je na hřbitově Slavín sekce jeptišek). Zde jsou ale dlouhé uličky plné hroby, část s z nich s růžemi, o které se v knize Evarista a poté Lena staraly. Tohle tiché zastřihávání růží jsem vnímala jako jakousi meditace, proces smíření se sebou i bolestivou minulostí. A přesně to jsem cítila i na místě, když jsem sama procházela mezi hroby. 

Ves a místo mají neuvěřitelnou atmosféru. Jsou těsně u hranice s Polskem a v době, kdy se nedalo cestovat tak volně jako dnes, to byl opravdový konec světa. Slepá silnice končící v Bílé Vodě, vsi o pár obyvatelích a nepohodlných řeholnicích.

Kateřina Tučková o všech svých knihách dokáže poutavě vyprávět. Když vykládá o záměru, o tom, kdy a proč začala knihu psát. Kolik let sháněla materiály po archivech i  pamětnících. A i když je román Bíla Voda fikce, leží na inspiraci reálných osudů, které neodmyslitelně patří k příhraničnímu klášteru a je důležité, aby nebyly zapomenuty

Recenze čtenářů na Databázi knih naleznete zde.

Knihu vydalo nakladatelství Host v několika vydání včetně ilustrovaného umělcem Jaromírem Švejdíkem "Jaromír 99".  Více zde.

Rozhovor s Kateřinou Tučkovou o knize na Českém rozhlase. 

Recenze knihy na iLiteratura. 

• Ocenění: Kniha dostala v roce 2022 Státní cenu za literaturu a v roce 2023 byla nominována na Magnesii Literu.